/file/265/script.js Vítejte na webu z Malého SO-MA - Moje příspěvky - Rekapitulace roku 2010
Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rekapitulace roku 2010

25. 12. 2010

Rekapitulace roku 2010

Tak nevím čím mám začít , nejlépe by se to psalo po zpátku , abych šla od lepších věcí k těm na které chci časem zapomenout . Začnu postupně jak šli měsíce.

Leden tady se zastavím u mých narozenin , to byla jedna ze slušných akcí z tohoto roku.Jsem ráda , že pozvání dorazili a bylo si o čem povídat :-) Celej večer byl super … Ještě v  lednu jsme byli s Ebuš na ofíko retgenech a dopadli výborně . Na cvičák jsme moc nechodili jelikož sněhová nadílka nám dělala trošku starosti , mrzlo až praštělo prostě zima vládla republikou.

Málem bych zapoměla na další narozky co nás čekali na statku v Libiši – tak tam to fakt nemělo chybu.Že lidi !!!!

V měsíci březnu mi začala marodit Libbydka , a bohužel to dospělo až k její poslední cestě na veterinu , kdy jsem se rozhodla skončit její trápení a vlastně i moje. Bylo to moc těžký , i teď mám slzy na krajíčku , nejde na to zapomenout. Docela dlouho mě to drželo , dívat se na prázdný kotec a navíc pozorovat ostatní jak jí hledají.

Začli jsme konečně s hafanama pořádně cvičit a naše cvičákovské zkoušky jsme otevřeli 3.4. kdy Ebola složila zk.ZM. I v květnu hned na začátku byli zkoušky tentokrát IPO , s Ebuš jsem složila IPO V – tréninky se nám začali zůročovat , ikdyž ve stopách jsem ani při jedné zkoušce nevěřila , že to Ebuš zmákne , protože tréninkové stopy vypadali ůděsně. A to byl oříšek pro moji hlavu..Naučím čuchat kohokoli , ale u sebe mám šílený rezervy. Prostě masakr

Květen byl pohodový , všici už jsme mysleli na červnový Mistrák IPO .Letos byla pouze jedna akce jako pořadatelé . Loňský rok byl velmi náročný , a tak jsme pořádali Mistrovství republiky ČR IPO 2010 .

Já nevím letos jsem měla smíšené pocity z této akce , nemyslím ani jako celek , ale spíš to bylo takové podivné , šíleně hektické a hlavně se na tom podepsalo i smyšlení některých lidí co se motají okolo .Je možný , že jsme byli jednou nohou na cestě do Chorvatska , kdy jsme odjeli ještě v neděli s Ebuš do Prahy a řeknu Vám měli jsme toho všichni dost , ať lidiček co makali celých 5 dní před akcí . Jediný co tady asi ještě ktomu dodám , je velmi otevřené poděkování od jednoho z rozhodčích , který posuzoval a zároveň makal jako šroub s námi.Prostě a jednoduše si příští rok bereme celoroční dovolenou , tak to platí stále ...

Jedeme dál.

Chorvatsko : tedy to bylo vody a slaný vody . Cesta byla dlouhá , ale dalo se to přežít , jen mě zklamalo počasí , protože jet tak daleko a koukat jak se z nebe valí voda , to nebylo příjemný.
Ebola si pochutnávala na slané vodě , ostatní psiska jí nepili , Ebolka jo a pořád :-)  Ochutnání pár mořských příšer : škeble , sepii i kraba . Nejvíce mi chutnala sepie :-) Dalo se i cvičit u kempu a tak jsem se trochu věnovala aportům . Stopy jsem tady nedělala to se mi fakt nechtělo ..
Jinak jsem si o celkem užili všichni .

Po Chorvatsku jsem přejeli do Německa , kde jsme se konečně a pořádně ohřáli . Teploty vystoupali nad třicet stupnů to nebylo ani v Chorvatsku.Zde jsem si s Ebuš prvně zazávodila v IPO 1 jen tedy poslušnost ve dvojicích . V Německu se mi líbilo víc tady byl takovej klídek , ikdyž se konalo mistrovství světa ve fotbale a zrovínka hráli Němci s Anglánama a to byl v Bumhlu pěknej rachot .Němci vyhráli , ale do finále stejně nepostoupili.
Když to vemu tak jsme s Ebuš odjeli 13.6 a vrátili se 30.6. , o Daníka a Cirouše se mi starala mamka , a když začal bláznit Cirou jezdil na barák Martin. Za což mu ještě jednou děkuji.
Takový byl červen :-)
Červenec - Ebuš  7.7.oslavila své druhé narozeniny , no já jsem rozhodla za ní a přihlásila jsem jí na zkoušky v ZKO Minkovice.
Jak jistě víte zkoušku  ZVV 1 jsme složili.
Do konce července jsem si dopřála trochu klídku , chodili jsme na cvičák , blbly se psama a to jsme netušili co nás na začátku srpna čeká. Byli prázdniny a dovolené , a tak jsme spřádali plány na další díl mojí dovolené.

Jenže příroda chtěla jinak .....

První týden v srpnu stále pršelo a nakonec vše vyústilo pořádnou záplavovou vlnou , která udeřila mocnou silou.
V pátek 6.8. jsem měla noční a ta nasvědčovala , že něco příjde , ikdyž tady u nás jsme na záplavy tak nějak zvyklí , to co přišlo v sobotu , byl i na mě silný zážitek. A nejpíš to jen tak nevymažu z paměti.Ráno to bylo ještě tak nějak v normě , říkala jsem si sem voda nepříjde. Omyl.Šla jsem si po noční asi okolo půl desáte lehnout , budík si dám na půl druhou , to je můj čas na vstávání. Jenže jsem se probudila o něco málo dříve a kouknu  z okna a voda byla všude,Slyším Cira jak štěká v kotci.Rychle jsem hodila pár věcí na sebe a mazala jsem ven . To už stál po břicho ve vodě a to je Ciro kus psa . Ebuš je bytovej pes .Vypustila jsem ho a vyvedla dopředu. Daník byl stále v kotci , jenže nebyl vidět ani slyšet , říkala jsem si , že se utopil , ke kotci se už jít nedalo , proud vody byl tak silný , že mě to táhlo úplně jinam , prostě hrůza. Vzdala jsem to , nikdo zde na pomoc nebyl a tak jsem rychle mastila k mamce dát Cira do kotce a vrátit se pro Ebuš.Tady ještě písnu mamka nadávala , že neuvidí její oblíbený seriál , jelikož nešel proud , ale , že by jí napadlo , že se vůbec něco šíleného děje o pár metrů dál , to jí prostě nerozhodilo.Až když jsem vlítla do bytu a nastolila postup tak jí všechno teprve sepnulo.... Když jsem odváděla Ebolu , ta jediná , když viděla vodu  rozsvítili se jí oči a chtěla se jít vykoupat – příšera jedna.
To již voda stále stoupala a stoupala , mohli být tak dvě hodiny , nevím moc jsem nevnímala čas. Bylo to rychlé a dosti šílené. Ještě jsem v dílně vytahali nějaký ty svářečky a drobnosti co se dalo odnést do patra. Nevěděli jsme kam až se voda dostane.
Chodila jsem se dívat ze silnice na kotce , který už byli zničený a v jednu chvíli se z ničeho nic oběvil Daník na boudě , tak to byl pro nás všechny co jme stáli na silnici šok. Já jsem nevěřila svým očím , kde byl celou dobu . Ještě štěstí , že se dokázal na té boudě udržet a to byla minimálně  metr nad vodu , celé se to posunulo a špajclo o konstrukci naštěstí. Jen jsem trnula aby neskočil do vody to by ho odneslo buhví kam . Ani přesně nevím v kolik hodin začala voda ustupovat, ale když jsem chodila od Juty k sobě , soused povídal , že viděl dědka na druhé straně zahrady.To byl impuls pro mě , ikdyž stále proud byl silný jak to protékalo kolem baráku , nemohla jsem dělat nic jinýho než se po Daníkovi podívat. Naše schledání mělo nádech infarktu jak jeho , tak i mého.
Byl vyčerpaný , ale přežil.Letos mu je třináct let ….
Ulevilo se mi , chodili jsme kontrolovat stav vody a taky barák. Postupně voda opadala a byli vidět následky povodně . Tohle byla tisíciletá voda , jelikož nešla elektrika, dostávalo se nám informací pozvolně a z doslechu. Totální kolaps všeho na co si můžete v civilizovaném světě vzpomenout .
Mě osobně nejvíc vadilo , že nešel proud , všechno mi zkolabovalo , mobil jsem utopila , hned u  Cirouše , měla jsem ho v kapse a bohužel umřel. Foťák a kamera se vybili druhý den , nějaké fotky mám a video taky . Mobily se dali nabít na obecňáku , kde měli elektrocentrálu , toho jsem využila tuším v pondělí , kdy mi Iva půjčila jinej mobil , akorát s čísli to byl problém , já si to totiž na simku neukládám , ale teď už jo :-)
V pondělí jsem měla noční , a to byl teprve problém se vůbec do Frýdlantu dostat , vlaky nejezdily,mosty byli stržený i damiňáckej most nebyl . A Damino to byl neuvěřitelný pohled do tvrdé reality, myslela jsem , že to bude hrozný , ale tohle co jsem viděla to předčilo totálně všechno . Pamětníci , kteří mají v paměti válečné období , tvrdili , tohle nebylo ani za války tak zničené.
Ať se jedná o Frýdlant , Raspenavu , Heřmanice , Chrastavu a mnohá jiná místa v libereckém kraji.
U nás pustili elektriku tuším ve středu a mohli jsme kouknout na zprávy  a říkám bylo to šílené.
No když opadla voda , zjistili jsme co se rozsah škod na baráku,nejvíce to odnesl sklep s kotlem.Potom plot s velkým kotcem , ten byl zničen. Psi jsem měla u mamky na zahradě  a tak jsem se pomalu dostávala k úklidu ,  to co si můžu udělat sama si udělám to by problém nebyl , horší bylo svařit konstrukci , udělat novou branku a zavařit trubky u plotu.Sehnat něco na zasypání maxi díry.
Když byl čas a ten byl , měla jsem dovču , což mi umožnili v práci , chodila jsem pomoc i jiným lidem co potřebovali. Nehledě na to , že u mě se toho tolik dělat zatím nedalo.
Na pomoc dorazili i hasiči a vojáci , kteří sem byli povoláni , myslím , že nejen tady ve vesnici,  ale i okolí udělali strašně moc práce , za což jim patří poděkování. Nefungovala voda , prováděli rozvoz humanitárky , prostě dělali to co se v těchto situacích dá dělat . Jasně , že nemůžou být všude , to snad ani nejde , jenže někteří lidé tohle někdy nechápou ..
Herdek to jsem se nějak rozepsala , ale je fakt , že srpen se nám všem jen tak z mysli nevymaže.

 fotoalbum POVODNĚ 2010

Schodou okolností , když tohle smolím je 28.9.2010 a venku je opět rozvodněná řeka Smědá , né v takové intenitě jako v srpnu. Počasí nám všem prostě nepřeje , prší už od soboty a na toku je třetí stupeň již několik hodin.
Na konci prázdnin jsme měli odjet na kolíňácký tábor ,  jenže velká voda nám všem udělala čáru přes  rozpočet , nejvíc se těšili mlaďoši ze cvičáku.Ale i já , chtěla jsem si ještě udělat nějakou tu zkoušku  navíc .Jenže odjet se nedalo , museli jsem dát dohromady kotec a pořádně uklidit zahradu . Nakonec se vše povedlo a dnes již kotec stojí . Díky všem co mi pomáhali .
A tady už se pomalu dostávám k září. Na konci jsem s Ebuš odjela do Libiše na týden . Nahlásili jsme se na zkoušky , ikdyž nejdříve nebylo místo, ale nakonec se jedno uvolnilo a tak jsem si domů přivezla IPO 1 .Tady mi Ebuš hárala a byla akorát v nejlepším, no zmákli jsme to a do Velkýho Borku posílám poděkování za umožnění zkoušky.
Říjen velká příprava na bonitaci , která se konala ve Vratislavicích nad Nisou .Posuzoval p.Novotný.Já jsem tedy byla pořádně nachcípaná , drželo mě to docela dlouho , ale marodit jsem nemohla kvůli Ebuš , protože bonitace je důležitá.
Dopadli jsme výborně , pro mě až neuvěřitelně , dostat 1.třídu u vlkošedky je super , ikdyž byli náznaky tipu "" no jo je po to po psovi od Novotného """ , tak jí prostě má ..... Nevím nejspíš lidská závist , ale bylo mi řečeno Soňáku neřešto , a tak jsem to po dvou dnech pustila z hlavy......
Tak jsem vlastně touhle bonitací završily celý můj a Ebolčin rok a letošní stál opravdu za to , jak v dobrém tak i ve zlém. Jenže to je právě lidský život , proměnlivý a svým způsobem hezký i smutný.

Je to nejspíše vše , opět se budu opakovat - díky za letošní rok všem našim lidičkám na cvičáku , bez nich bych neudělala nic . Děkuji ....